|
|
Ptačí podoby a podobnosti
Figura, Roman ; Komárek, Stanislav (vedoucí práce) ; Daněk, Tomáš (oponent) ; Jaroš, Filip (oponent)
Předložená práce se zabývá nápadným, a přitom badateli obvykle opomíjeným fenoménem, podobnosti mezi formami různých (blízce nepříbuzných) ptačích taxonů. Jde zejména o vizuální znaky tělesného povrchu, práce se zabývá i dalšími znaky, včetně behaviorálních. V práci je doloženo, že se nejedná o několik kuriózních podobností, ale o skutečně robustní jev, který zřejmě nelze bezezbytku vysvětlit z nějakého jednotícího hlediska. Pouze některé znaky, jimiž se práce zabývá, napomáhají svým nositelům ke krypsi, aposematismu či mimézi. V mnoha jiných případech je jich funkce neznámá. Různé funkce v životě svých nositelů nést mohou, ale často není možné určit jednotnou příčinu jejich výskytu. Práce patří z hlediska obsažených informacím k největším autorovi známým dílům zabývajícím se tímto tématem.
|
|
|
Výstražná signalizace barevných forem slunéčka východního (\kur{Harmonia axyridis})
BOROVIČKA, Martin
Efektivita aposematických obran (zbarvení a chemická obrana) používaná třemi vzácnými formami slunéčka východního Harmonia axyridis byly testovány pomocí chycených volně žijících sýkor koňader (Parus major). Předpokládal jsem, že vizuálně se orientující predátor bude o tyto vzácné barevné formy projevovat větší zájem, protože je nezná a musí se naučit je generalizovat podle naučené averze k jiným slunéčkům.
|
|
|
Spiders as senders and receivers of antipredatory warning signals
Raška, Jan ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Korenko, Stanislav (oponent) ; Krištín, Anton (oponent)
Úvodní část této práce shrnuje stav poznání aposematismu a mimese, vlivu mimetických a aposematických signálů na pavoučí predátory a případů, kdy pavouci naopak tyto signály vysílají. Součástí disertační práce jsou i čtyři původní vědecké práce. V první studii jsme skákavkám černým (Evarcha arcuata, Salticidae) předkládali larvy různě zbarvených forem (červenočerná, žlutočerná, bíločerná) ruměnice pospolné (Pyrrhocoris apterus, Pyrrhocoridae). Cílem bylo srovnat reakce pavouků vůči různé intenzitě aposematické signalizace, přičemž předpokladem bylo, že červenočerné zbarvení bude mít nejvýraznější efekt. Averzivní učení probíhalo u všech barevných forem stejně rychle, ale generalizace naučené averze na další barevné formy byla účinnější při přechodu z méně (bíločerná, žlutočerná) na více (červenočerná) nápadně zbarvenou kořist. U bíločerné barevné formy byla averze do druhého dne do značné miry zapomenuta. Ve druhé studii jsme zkoumali málo zkoumanou citlivost pavouků na pachy nepoživatelné kořisti. Poté, co se skákavky černé naučily vyhýbat ruměnicím, vyhýbaly se jejich pachu, čímž byla prokázala jejich citlivost nejen na optickou, ale i na pachovou složku signalizace aposematické kořisti. Ve třetí studii jsme zkoumali pavouci nikoliv jako příjemce, ale jako zdroje varovné signalizace. U dvou...
|
|
|
Evoluce a funkce polymorfismu u výstražně zbarvené kořisti
Fárová, Monika ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Šulc, Michal (oponent)
Polymorfismus u výstražně zbarvené kořisti lze předpokládat, pokud není tato kořist chráněná před predací žádným jiným způsobem než svým zbarvením. Oproti tomu u chráněné kořisti byl polymorfismus ještě donedávna záhadný fenomén kvůli své delšímu a nákladnějšímu averznímu učení predátorů. Jednotlivé morfy se mohou lišit různými parametry zbarvení: barvou, vzorem, mírou melanizace a vnitřním a vnějším kontrastem zbarvení. To znesnadňuje predátorovi zapamatovat si chráněnou kořist a napříště se jí vyhnout. Selekční tlaky a mechanismy ze strany predátorů vedoucí ke vzniku polymorfismu se u chráněné a nechráněné kořisti liší. U nechráněné kořisti je to negativně frekvenčně závislá selekce podporující vzácné morfy nebo hypotéza více modelů pro jeden mimetický druh. U chráněné kořisti se polymorfismus může objevit na dočasnou dobu (tedy být nestálý), dále je umožněný prostorovou heterogenitou morf nebo, stejně jako u nechráněné kořisti, může mimetik napodobovat více modelů. Také by se na existenci polymorfismu mohla podílet quasi-batesovská mimeze, a to vlivem podobných mechanismů, jako u nechráněné kořisti. Kromě selekce ze strany predátorů se na existenci polymorfismu ve varovné signalizaci kořisti podílí i další faktory jako termoregulace, pohlavní výběr a střet více typů selekce, které mohou být...
|
|
|
Účinnost multimodální výstražné signalizace Tritomegas sexmaculatus vůči ptačím predátorům
Binderová, Jana ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Kleisner, Karel (oponent)
Aposematičtí živočichové upozorňují potencionální predátory na svou obranu výstražnými signály. Pokud tyto signály působí na více smyslů predátora, jedná se o multimodální výstražnou signalizaci. Působení multimodální signalizace aposematické kořisti na reakce predátorů bylo testováno méně než působení jednotlivých výstražných signálů, navíc často u umělé kořisti. Pro pochopení fungování multimodální signalizace je proto vhodné toto testování provádět u reálné kořisti. Tato práce jako jedna z prvních testovala působení multimodální signalizace reálné kořisti na chování ptačích predátorů ve srovnání s působením jejích jednotlivých výstražných složek. Kořistí byla ploštice Tritomegas sexmaculatus, jejíž multimodální signalizaci představují výstražné signály vizuální (černobílé zbarvení), chemické (pach, případně chuť) a akustické (stridulace). Předmětem našeho zkoumání bylo porovnání reakcí dvou druhů ptačích predátorů sýkory koňadry (Parus major) a sýkory modřinky (Cyanistes caeruleus). Předkládali jsme jim 3 typy ploštic, u kterých se lišilo působení jejich výstražné signalizace. U normální ploštice působila její komplexní multimodální signalizace, u hnědě obarvené jsme zabránily působení jejího výstražného zbarvení a u dealatizované ploštice jsme zabránili působení její akustické signalizace. Dospělé...
|
|
|
Role aldehydů v multimodální výstražné signalizaci ploštic
Bednářová, Hana ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Sedláček, Ondřej (oponent)
1 Abstrakt: S multimodální signalizací se v přírodě setkáváme poměrně často. I pokud se omezíme pouze na signalizaci mezi kořistí a predátorem, stále nalezneme řadu příkladů komunikace pomocí kombinace více modalit (zrak, sluch, čich, chuť) najednou. Tato práce se zabývá multimodální výstražnou opticko-čichovou signalizací mezi plošticemi (Heteroptera) a jejich predátory. Jednou z majoritních složek repelentní sekrece většiny ploštic jsou aldehydy, které jsou považovány za látky mající obranný antipredační význam. V našich experimentech jsme testovali vliv přítomnosti směsi aldehydů na chování naivních ručně odchovaných a dospělých z přírody odchycených sýkor koňader (Parus major) vůči několika druhům kořisti - aposematické ploštici Pyrrhocoris apterus, neaposematické ploštici Pyrrhocoris tibialis a načerveno obarveným larvám potemníka moučného (Tenebrio molitor). Sledovali jsme vliv aldehydů na iniciální reakci, průběh učení a paměť predátora. U naivních mláďat vyvolaly aldehydy skrytou vrozenou iniciální opatrnost vůči aposematické P. apterus, zatímco vůči P. tibialis takový efekt nezpůsobily. Zdá se tedy, že na nezkušené predátory aldehydy účinkují jako signál nepoživatelnosti, ale pouze v multimodální kombinaci se signálem optickým. U dospělých sýkor koňader podobný efekt aldehydů sledován nebyl. V...
|
|
|
Mezidruhové srovnání sociálního učení potravních averzí u sýkor
Mitlenerová, Barbora ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent)
Sociální učení u zvířat je často zkoumanou problematikou, u ptáků nevyjímaje. Mezi podrobně studované druhy pěvců patří sýkory koňadry. Pro tento experiment byly zvoleny jako modeloví ptáci další druhy sýkor - dospělci a mláďata modřinek (Cyanistes caeruleus) a uhelníčků (Periparus ater). Byl zjišťován vliv sociálního učení u těchto druhů na vznik averze vůči varovně zbarvené (aposematické) kořisti. Ptákům byly předkládány papírové siluety ploštic v červené a zelené barevné variantě s nalepenou larvou potemníka moučného zespodu. Jedna varianta byla vždy jedlá a druhá nejedlá, namočená v hořké látce. Část sýkor měla možnost pozorovat poučeného tutora téhož druhu, jak volí jedlou variantu kořisti a nejedlou odmítá. Následně proběhlo individuální diskriminační učení pokusných jedinců, při kterém měli na výběr obě barevné alternativy. Druhá část ptáků tutora nemohla sledovat a učila se pouze individuálně. Poté všichni prošli paměťovým testem. Testovali jsme, jestli má sociální informace stejný vliv na dospělé i mladé ptáky a zda se dají nalézt rozdíly mezi zkoumanými druhy. Zjistili jsme, že oba dva druhy sýkor vyřešily správně při diskriminačním učení stejný počet kol a nebyl též prokázán rozdíl v úspěšnosti u dospělých ptáků a mláďat. Diskriminační učení bylo přítomností tutora ovlivněno pouze u...
|
|
|
Mechanismy a efektivita antipredační obrany v rámci černo-červeného mimetického komplexu
Kotlíková, Lucie ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Baňař, Petr (oponent)
Nápadně zbarvené druhy mohou vytvářet mimetické komplexy. Jedním z nich je rozsáhlý černo- červený mimetický komplex v palearktické oblasti. Tvoří ho zástupci napříč taxony členovců s různou úrovní obrany a investicí do ní. K popsání jednotlivých mimetických vztahů v tomto komplexu je třeba poznat efektivitu těchto obranných mechanismů vůči predátorům. Reakce jednotlivých predátorů se značně liší. Odlišnost reakcí primárně závisí na schopnosti vnímat prostředky obrany, pomocí smyslových a kognitivních schopností. Mechanismy a efektivita antipredační obrany jsou předmětem řady studií, avšak stále chybí popis některých mechanismů u řady zástupců tohoto mimetického komplexu. Z tohoto důvodu jsou potřeba další studie, umožňující v budoucnosti vyvození mimetických vztahů panujících v tomto mimetickém komplexu. Klíčová slova: mimikry, aposematismus, antipredační obrana, zbarvení, mimetický komplex
|
|
|
Factors influencing effectiveness of aposematic signals against avian predators
Kuklová, Lucia ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Krištín, Anton (oponent) ; Sedláček, František (oponent)
Tato disertační práce se zabývá různými faktory, které mohou ovlivňovat efektivitu aposematických signálů vůči ptačím predátorům. V experimentech byli testováni dospělí, v přírodě odchycení ptáci i ručně odchovaná mláďata sýkory koňadry (Parus major). Práci tvoří čtyři studie. V první studii jsme srovnávali reakce dvou geograficky vzdálených populací sýkory koňadry vůči aposematické ploštici ruměnici pospolné (Pyrrhocoris apterus) a její neaposematické uměle vytvořené barevné variantě. Ptáci z české populace se většinou vyhýbali aposematické variantě kořisti a napadali neaposematickou variantu. U ptáků z finské populace, kterým chyběla zkušenost s ruměnicí v přírodě, byla zjištěna větší pravděpodobnost útoku na obě varianty kořisti. I když se česká populace sýkor aposematické variantě kořisti vyhýbala, ve srovnání s finskou populací nebyla více neofobní. Usuzujeme, že rozdílné reakce dvou populací sýkor na aposematickou kořist byly způsobeny rozdílnou zkušeností ptáků s lokálně se vyskytujícími společenstvími aposematické kořisti. Ve druhé studii jsme srovnávali efektivitu dvou strategií chemické obrany larev druhu Chrysomela lapponica před ptačími predátory. Sýkory se naučily vyhýbat larvám zbavených možnosti vnější sekrece již po první manipulaci s kořistí, což ukazuje na přítomnost obranných...
|
|
|
Faktory ovlivňující variabilitu v reakcích sýkor (Paridae) vůči nové a aposematické kořisti.
Adamová, Dana
U sýkor z čeledi Paridae byla zjištěna mezidruhová i vnitrodruhová variabilita v reakcích vůči nové a aposematické kořisti. Tato disertační práce se zabývá různými faktory, které mohou přístup k nové a aposematické kořisti u sýkor ovlivňovat. V několika experimentech rozdělených do přiložených prací jsme testovali, jaký vliv na přístup ptačích predátorů k nové a aposematické kořisti mohou mít rozdíly v jejich exploračním chování, neofobii, potravním konzervatizmu, personalitě, věku a zkušenosti nebo jejich schopnosti učení a generalizace. U dvou vzdálených populací sýkor koňader (Parus major) jsme zjistili stejnou míru exploračního chování a různou míru neofobie. Vyšší míra neofobie u finské populace sýkor však neměla vliv na jejich přístup k nové kořisti. Sýkory koňadry z Finska se však od sýkor koňader z Čech lišily v reakcích vůči aposematické kořisti. Finská populace sýkor napadala aposematickou ruměnici (Pyrrhocoris apterus) více než populace sýkor ze středních Čech. Tento rozdíl byl způsoben chybějící zkušeností finské populace s aposematickou kořistí z přírody. Dále nás zajímalo, zda je možné prostřednictvím pozitivní zkušenosti s různou potravou snížit neofobii k nové a aposematické kořisti u mláďat tří druhů sýkor z čeledi Paridae (sýkory koňadry Parus major, sýkory uhelníčka Periparus...
|
host ::
RSS.